Cena zbožía

Nebudeme lhát, když prohlásíme, že jsme doslova obklopeni zbožím. Jen si to představte. Pravděpodobně čtete tento článek z vaší sedačky nebo kancelářské židle, máte ho zobrazený na monitoru od počítače, ve svém mobilním zařízení nebo na soukromém ultrabooky či tabletu. Někteří z vás popíjejí kávu z hrnku a připravenou v domácím nebo pracovním kávovaru. A takto bychom mohli jistě pokračovat dál.
 
Nás ale teď napadá jinačí otázka. Vážíme si toho, co máme? Uvědomujeme si například u toho čtení článku, že ne pro všech 7 miliard lidí na naší planetě je toto samozřejmostí? Dokážeme docenit pohodlí sezení na pohovce?
 
Proč se o tom zmiňujeme? Protože se podle posledních výzkumů či osobních zkušeností, nejenom cestovatelů, ukazuje, že spokojené národy nejsou ty, co jsou zavaleny spotřebním a dalším zbožím. Ale naopak, čím méně lidi mají, tím spíše jsou dobrosrdečnější, umějí si užívat života.
 
Příkladem mohou být kočovníci v Kirgystánu. Jejich obydlím je jurta, velký stan z kůží a sem tam koberečky na podlážce. Nejčastějším nápojem je kumys připravovaný z koňského mléka, neboť s koňmi žijí v jednom sepjetí. Přesto se nezdá, že by si kočovnci stěžovali na svůj nelehký život a často cizince cestovatele pohostí, přestože si vzájemně nerozumí ani slovo.
 
Řekněte si sami, jak často někoho doma pohostíte, koho potkáte jen na ulici a dá se s vámi do řeči? A rovnou si zodpovězte otázku, zda jste šťastni? Uvědomujete si cenu toho, co denně využíváte – laptopy, lednice, televize, dopravní prostředky, nádobí?

Odpovědi by mohly být zajímavé, neboť podle letošního výzkumu se ukázalo, že Češi jsou hned po Řecích největší negativisté v Evropě. U Řeků by se to vlivem vleklé hospodářské krize od roku 2010 možná dalo akceptovat, ale u nás? Podle statistik žijeme v 6. nejbezpečnější zemi světa, naše nezaměstnanost je pod 5 %. Na co si teda ještě stěžujeme při vyspělém zdravotnictví? Zřejmě zavalení produkty a zbožím není v životě to nejdůležitější a pocit štěstí nám to nepřinese.